Server České hory
Reklama
Alpy - Švýcarsko Alpy - Švýcarsko Alpy - Švýcarsko
LiberecLiberecLiberec

Nahrát fotku

Liberec

Online kamera On-line kamery v blízkosti místa: KAMERA1, KAMERA2
Předpověď počasí Liberec Předpověď počasí Liberec


Významné správní, kulturní, průmyslové a sportovní středisko nejen Jizerských hor, ale i celého kraje. Město leží v kotlině mezi svahy Jizerských hor a Ještědského hřbetu. První osada je zde připomínána již roku 1352. Rozvoj města nastal v 16. století, kdy se stalo správním střediskem libereckého panství a zároveň do oblasti přišli první soukeníci. Soukenictví dalo základ dnešnímu textilnímu průmyslu, kterým je Liberec známý. Soukenické manufaktury byly v 19. století proměněny na textilní průmyslové závody.
K významným historickým památkám patří především renesanční liberecký zámek v centru města, jehož nejstarší část pochází již z roku 1578. Další významnou dominantou města je i pseudorenesanční radnice z konce 19. století od vídeňského architekta F. Neumanna. Zajímavou stavbou je i Severočeské muzeum z konce 19. století, jehož věž je kopií věže staré radnice. K významným stavbám patří i pseudorenesanční budova divadla F. X. Šaldy. Z mnoha kostelů je nejstarší arciděkanský chrám sv. Antonína z 16. století. Novodobou dominantou města je televizní vysílač Jěštěd od architekta K.Hubáčka, za nějž získal Perretovu cenu za architekturu.
Liberec je významným centrem letních i zimních sportů. Na svazích hory Ještěd se nachází množství sjezdovek a skokanské můstky, v centru města plavecký bazén a řada dalších sportovišť.

Památky:

Divadlo
Roku 1820 bylo v Liberci postaveno cechovní divadlo (Zunftheater). Před stavbou tohoto divadlo byl k představením užíván sál v prvním poschodí liberecké radnice. Druhá scéna byla v hostinci Obecní dům, který stál na místě dnešní radnice. Cechovní divadlo stálo na nároží Novoměstského (dnešního Sokolovského) náměstí a ulice Tovaryšský vrch (na místě cechovního domu pro soukenické tovaryše). Ve spodní části divadla se nacházela ubytovna pro tovaryše. Budova byla z velké části dřevěná a měla kapacitu 700 míst. 23.dubna 1879 však divadlo vyhořelo, při oslavách stříbrné svatby císařských manželů.
Roku 1879 vznikl spolek na výstavbu nového divadla, nakonec se výstavby ujalo město. Umístění divadla bylo projektováno dle urbanistické studie prof. F.X.Danta, arch. A.Kaulferse a ing. A Heinzela. Divadlo bylo umístěno na místě Gründel, severně od náměstí. Městská správa udala přesné podmínky stavby, bylo určeno, že divadlo bude stát v jedné ose s radnicí, bude 24 sáhů dlouhé a 17 sáhů široké, mezi divadlem a radnicí bude 20 sáhů volného prostoru, po obou stranách divadla bude 6 sáhů volných.
Na místě dnešního divadla bylo postavené prozatímní, dřevěné divadlo, které projektoval A.Worf. Roku 1880 se již v prozatímním divadle hrálo, roku 1882 bylo zbouráno, aby uvolnilo místo novému divadlu. Soutěž na návrh budovy divadla vyhráli arch. Miksch a Niezelsky, ale protože jejich návrhy byly finančně náročné, rozhodlo se město pro levnější návrh architektů Fellnera a Helmera. O stavební provedení divadla se postarala stavební firma Sachers a Gärtner. 26. září byla zahájena stavba1881 a již 29.září 1883 bylo slavnostní zahájení provozu hrou Vilém Tell od Schillera. Nedlouho po zahájení provozu se však vyskytly potíže, neboť z druhé strany divadla byla hloubka 10 metrů a tak došlo k odtržení zadní části divadla.
Divadlo je postaveno v novorenesančním stylu, průčelí je členěno sloupy, pilastry a bosáží. Vrchní římsa je ukončena atikou s kuželkovým zábradlím. Na ní jsou umístěny plastiky: směrem k poště socha bohyně květů Flory a bohyně divadelnictví Thalie, na nároží je Melpomené, múza dramatického umění (se škraboškou), uprostřed se nachází sousoší Apolla (bůh múz, zobrazen s lyrou) a Umění (žena s pochodní) na východním nároží je socha Erató (múza milostného básnictví), na boční atice, proti poště je Tepsychore (bohyně zpěvu) a Fortuna. Na podstavcích po stranách schodiště byly dva grejfové (antická postava lva s ptačí hlavou). Sochy vytvořil Völkel dle návrhů Bendla.
Interiér divadla je ve slohu novobarokním, stěny jsou zlacené a zdobí je štuk. Na stropech jsou nástěnné malby, které znázorňují čtyři období lidského života ve vztahu k hudbě, vyhotovil je J. Löffel. Opona byla vyrobena dle návrhu Matsche a Klimta. Hlediště mělo původně 832 míst sezení a 260 k stání, roku 1958 divadlo prošlo úpravami a byla zrušena místa k stání. Roku 1957 bylo divadlo pojmenováno po Františku Xaverovi Šaldovi. V roce 1991 po napojení divadla na teplárnu vznikl z bývalé kotelny divadelní klub.

Budova Spořitelny:
Roku 1854 zahájila spořitelna svou činnost, ale až roku 1887 získala vlastní dům v Zámecké (dnešní Felberově) ulici, který stál na místě dnešní spořitelny. Protože původní dům nevyhovoval, začal výstavba nového objektu, dle projektu Miksche a Niedzielskiho. Hlavní průčelí bylo orientováno do Felberovy ulice, delší postranní fasáda je orientována do parčíku. Dům je třípodlažní, na východní straně je zvýšený suterén postavený v letech 1881-91 A. Bürgerem. Dům je novorenesanční, vnějšek je členěn pilastry a polosloupy, má okrové zbarvení díky obkladu z hořického pískovce. Vstup je zdoben dvěma toskánskými sloupy, které nesou trojúhelníkový štít podepřený triglyfy a metopami (deska dórského vlysu, obvykle s reliéfní výzdobou). Autorem plastik na fasádě je R. Weyr. Na nárožích atiky jsou obelisky sejmuté ze staré radnice.
V interiéru jsou sloupky s dříky z hlazené mauthausenské žuly a s hlavicemi z caraského mramoru, mramorové schodiště s kovovým uměleckým zábradlím. Stropy jsou zdobeny sádrovou a stěny mramorovou štukou. Na stěnách a stropech jsou medailóny významných osob, jež se zasloužili o postavení spořitelny.

Literatura:
Svatopluk Technik, Liberecké domy hovoří I., Liberec, 1992
Jiří Janáček,Třikrát městské divadlo (Stadtheater Reichenberg), Liberec, 2004

Hlavní strana místa Liberec
 




  Ubytování Liberec
  Ubytování Ještěd
1 km
  Ubytování Pláně pod Ještědem
1 km
 

TOPlist